Kroměříž

Kroměříž
Pohled na náměstí z věže Arcibiskupského zámku
Pohled na náměstí z věže Arcibiskupského zámku
Znak města KroměřížVlajka města Kroměříž
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0721 588296
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKroměříž
Okres (LAU 1)Kroměříž (CZ0721)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′52″ s. š., 17°23′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel27 838 (2022)[1]
Rozloha50,98 km²
Nadmořská výška201 m n. m.
PSČ767 01
Počet ulic206[2]
Počet domů5 337 (2021)[3]
Počet částí obce10
Počet k. ú.11
Počet ZSJ33
Kontakt
Adresa městského úřaduVelké náměstí 115/1
767 01 Kroměříž
[email protected]
StarostaMgr. Jaroslav Němec
Oficiální web: www.mesto-kromeriz.cz
Kroměříž
Kroměříž
Další údaje
OceněníFairtradové město
Kód obce588296
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kroměříž (rod ženský, ale původně a v místním úzu rod mužský; německy Kremsier[4]), přezdívaná Hanácké Athény, je město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě při jižním konci Hornomoravského úvalu a zároveň v jižním cípu úrodné Hané. Žije zde přibližně 28 tisíc[1] obyvatel.

V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Ve městě se tradičně pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb[5] a mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST.[6] Na kraji města se nachází Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve Výzkumný ústav obilnářský aj., založen 1951), který se zabývá výzkumem a šlechtěním obilnin.[7]

Nářečí

Poloze města odpovídá i místní nářečí, které je (při zohlednění charakteristik tzv. městské mluvy) hanácké, přesněji východohanácké,[8] tzn. bez protetického v- (on, okno, ne von, vokno) a částečně i bez náslovného j- (Iřik, ido/idu místo Jiřík, jdu). Jen několik kilometrů jižně od Kroměříže (od obce Trávník) začíná oblast nářečí východomoravských.[9]

Název

Původní podoba jména osady byla Kroměžir (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kroměžir. Význam místního jména tedy byl "Kroměžirův majetek". Od 14. století je doložen přesmyk koncových hlásek do dnešní podoby. Do němčiny bylo jméno přejato ještě před provedením hláskového přesmyku a zůstalo tak až do 20. století.[10]

Historie

Město Kroměříž (Kremsir) dnes zahrnuje i někdejší osady Novosady (Nowosad), Oskol, Bělidla (Bielidlo), Kotojedy (Kotogetz), Trávník (Trawnik), Vážany (Waschan), Těšnovice (Tieschnowitz), Hradisko, Postoupky (Postupek), Miňůvky (Miniuwek), Bělidla (Bielidlo), Bílany (Bilan), Drahlov (Drahlow) a Zlámanka (Zlamanka). (Müllerova mapa z r. 1790)
Biskupský zámek a město Kroměříž v 17. století

Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky).

První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, známé jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra.[11] Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.[12]

Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka kolem roku 1263. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo, a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, bylo katolické vojsko pod jeho velením husity v červnu 1423 poraženo v tzv. bitvě u Kroměříže, po které město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. Tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války je barvitě popsán v žalozpěvu Kroměřížská selicha, který se dochoval v rukopise z roku 1702.[13] V šedesátých letech 17. století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn. V letech 1806–1813, 1815–1821 a 1845–1847 sídlilo v Kroměříži velitelství 3. pěšího pluku. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 24.–26. srpna 1885 proběhlo ve městě setkání ruského cara Alexandra III. s rakouským císařem Františkem Josefem I., město se tak stalo středem pozornosti celé Evropy. Zajímavé je, že dodnes zůstává tajemstvím, o čem se tehdy v Kroměříži skutečně jednalo.[14] Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. 27. srpna 1929 navštívil Masaryk město oficiálně, jako prezident Republiky československé.

Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) získalo město přezdívku hanácké Athény. Město Kroměříž, druhé největší město Zlínského kraje podle počtu obyvatel a bývalé okresní město, je silným přirozeným regionálním centrem, ležícím na řece Moravě.

20. století

Strážní věž v bývalém vojenském prostoru Hvězda (2020)

Město bylo známo jako město vojáků (dvoje kasárna) a studentů (množství škol středního vzdělávání) a důchodců. Na místě Žižkových kasáren je dnes Hanácké náměstí, na místě Rybalkových kasáren Tesco. Vojáci z Rybalkových kasáren sloužili také v prostoru Hvězda u Velkých Těšan (protiletecká obrana, tzv. „rakeťáci“).

Městská samospráva

Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 27 členy.[15]

Po komunálních volbách roku 2014 byl 6. listopadu zvolen starostou města ředitel Základní školy Slovan Jaroslav Němec z hnutí ANO. Radu města tvořila koalice ANO, KDU-ČSL, ČSSD a Zdravé Kroměřížsko. Městská rada měla 9 členů.[16]

Po komunálních volbách roku 2018 byl 1. listopadu znovu zvolen starostou města Jaroslav Němec (Nezávislí). Do zastupitelstva se dostali i kandidáti KDU-ČSL, ZVUK 12 a nezávislých (11,72 procenta a tři mandáty), ODS (8,95 procenta a tři mandáty), České pirátské strany (7,48 procenta a dva zastupitelé), ČSSD (6,12 procenta a dva zastupitelé) a KSČM (6,10 procenta a dva zastupitelé).[17]

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Kroměříže.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Obyvatelstvo se stále mění a navyšuje.[18] U počtu domů je v roce 1961 za Kroměříž uváděn celkový počet včetně Vážan a Kotojed.

Sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel Celkem 9918 11816 12480 13935 16528 17175 18546 19644 20560 22062 25887 28967 29225 29154
Kroměříž 9918 11816 12480 13935 16528 17175 18546 19644 19727 21322 24485 25542 25826 25472
Vážany - - - - - - - - 468 540 1014 967 1128 1177
Kotojedy - - - - - - - - 365 200 122 104 126 212
Bílany - - - - - - - - - - 266 284 292 306
Drahlov - - - - - - - - - - - 95 127 139
Hradisko - - - - - - - - - - - 179 221 223
Postoupky - - - - - - - - - - - 553 558 573
Těšnovice - - - - - - - - - - - 375 412 401
Trávník - - - - - - - - - - - 371 392 492
Zlámanka - - - - - - - - - - - 166 143 159
Šelešovice - - - - - - - - - - - 331 - -
Počet domů Celkem 766 893 1019 1123 1304 1399 1769 2372 2630 2910 3391 4528 4639 5078
Kroměříž 766 893 1019 1123 1304 1399 1769 2372 2630 2724 3032 3353 3532 3812
Vážany - - - - - - - - 125 241 253 289 326
Kotojedy - - - - - - - - 61 40 44 52 79
Bílany - - - - - - - - - - 78 104 93 107
Drahlov - - - - - - - - - - - 48 48 53
Hradisko - - - - - - - - - - - 84 83 89
Postoupky - - - - - - - - - - - 194 202 219
Těšnovice - - - - - - - - - - - 137 137 147
Trávník - - - - - - - - - - - 121 131 177
Zlámanka - - - - - - - - - - - 73 72 69
Šelešovice - - - - - - - - - - - 114 - -
  • Věková struktura obyvatel obce Kroměříž roku 2011

    Věková struktura obyvatel obce Kroměříž roku 2011

  • Rodinný stav obyvatel obce Kroměříž roku 2011

    Rodinný stav obyvatel obce Kroměříž roku 2011

  • Vzdělání obyvatel obce Kroměříž roku 2011

    Vzdělání obyvatel obce Kroměříž roku 2011

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kroměříži.
Pohled na Arcibiskupský zámek

Zachováno a v devadesátých letech opraveno bylo historické centrum města – Velké náměstí s podloubím a vedle něj stojící Arcibiskupský zámek. Ten je společně s oběma zahradami (Květná zahrada, Podzámecká zahrada) od roku 1998 zapsán na listině světového kulturního dědictví UNESCO, a navíc se ve zdejší obrazárně nachází slavné Tizianovo dílo Apollo a Marsyas. V zámecké knihovně je i uložen Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense), jedna z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích. Kromě zámku se v Kroměříži nachází historicky cenné kostely: kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje a kostel svatého Cyrila a Metoděje v areálu Psychiatrické nemocnice. Dále například kaple svatého Kříže v Octárně, kaple Povýšení svatého Kříže kláštera Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže, Mlýnská brána, biskupská mincovna, kde se nachází největší sbírka mincí ve střední Evropě, arcibiskupské vinné sklepy, Muzeum Kroměřížska a Galerie Artuš atd.

Poblíž Kroměříže se nachází přírodní park Záhlinické rybníky, kde jsou k vidění kormoráni a kde byli vysazeni bobři. Na západ od Kroměříže je na řece Moravě vodní elektrárna Strž z roku 1923, na které byly asi poprvé v historii ČR použity Kaplanovy turbíny.

Historické budovy a zahrady

Domy s podloubím na Velkém náměstí
Pohled na podloubí Regentského domu a Muzea Kroměřížska

Doprava

Nádraží

Územím města prochází dálnice D1 s exitem 258-Kroměříž-západ. Dále jím vedou dva úseky silnice I/47 z Vyškova a dále na Hulín. Od tohoto exitu směrem na jihovýchod přes Kotojedy a Trávník vede na Tlumačov silnice II/367. Na jih, na Zdounky, vede přes Vážany silnice II/432. Od západu, od Morkovic–Slížan, přichází do města silnice II/428. Ze severu od Chropyně silnice II/435. Silnice III. třídy jsou:

  • III/36726 Hradisko–Měrůtky
  • III/36733 spojka mezi II/367 a I/47 (ulice Tovačovského a Hulínská)
  • III/36734 Kotojedy–Vážany
  • III/36735 Kotojedy–Těšnovice–Velké Těšany
  • III/36736 Těšnovice–Bařice
  • III/36738 Lubná–Zlámanka
  • III/4326 odbočka z I/47 na Bílany
  • III/43215 Kroměříž–Rataje
  • III/43220 Jarohněvice–Drahlov–Zlámanka–Lhotka

Městskou hromadnou dopravu provozují v Kroměříži na 8 autobusových linkách Kroměřížské technické služby, s. r. o. V katastru města se v lokalitě Hrubý rybník (Bagrák) nachází sportovní letiště. Nedaleko letiště ústí do řeky Moravy říčka Kotojedka.

Pravidelnou osobní železniční dopravu v Kroměříži zajišťují České dráhy na trati číslo 303 Kojetín – Kroměříž – Hulín – Valašské Meziříčí a na trati číslo 305 Kroměříž–Zdounky–Zborovice. V železniční stanici je zajištěno odbavení cestujících v mezinárodní a vnitrostátní přepravě včetně rezervačních dokladů (místenky, lůžka a lehátka). Je umožněna platba platební kartou i platba v eurech. Ve stanici je bezbariérové WC, které je osazeno eurozámkem.

V železniční stanici Kroměříž (344754) je zřízena půjčovna kol a tratě 303 a 305 jsou tratě s bezplatnou přepravou vypůjčených kol. Kroměříž je stanicí, kde je možné vypůjčené kolo zdarma uschovat. Další železniční zastávkou ve městě je na trati číslo 305 zastávka Kroměříž-Oskol (339440) a zastávka v místní části Kotojedy (345058). Na trati číslo 303 zastávka v místní části Postoupky (345157).

Ve filmu

V Kroměříži se (alespoň zčásti) natáčelo přes 30 filmů nebo seriálů,[19] mezi nimi například hudební film Třicet panen a Pythagoras (kde je k vidění například Justiční akademie nebo Květná zahrada, 1973) s Jiřím Menzlem v hlavní roli, slovenský seriál pro děti Jedno malé sídlisko (kde je k vidění sídliště Oskol, škola Slovan aj., 1978), v kroměřížském zámku se natáčelo i několik epizod osmidílného televizního historického jugoslávsko-francouzského filmu Seobe, 1988 (ve filmové distribuci i jako dvoudílný film),[20] Trenck – Zwei Herzen gegen die Krone (Ve jménu lásky a povinnosti) – zámek a jeho okolí, 2003, některé scény filmů Requiem pro panenku (1991), Královská aféra (2012) nebo Dědictví aneb Kurva se neříká (2013), scény z výpravného seriálu Já, Mattonii.[21]

Miloš Forman na zdejším zámku točil oscarový film Amadeus (1984), Miloslav Šmídmajer pohádku Peklo s princeznou.[22] Ve městě a Podzámecké zahradě byly také točeny scény Četnických humoresek.[23] Město je zachyceno i v seriálu o architektuře ČR Šumná města.[24] V roce 2017 se na Kroměřížském zámku natáčel film Marie Terezie.

Školství

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži

Kroměříž je sídlem řady škol a tvoří důležité centrum vzdělání v regionu. Mimo jiné se v nich nachází 9 středních škol (z nich tři jsou zároveň i vyšší odborné) a dvě gymnázia. Od roku 2005 zde sídlí celostátní vzdělávací instituce justice – Justiční akademie, která navázala na tradici Justiční školy vzniklé v Kroměříži v roce 1995. Přítomnost mnoha škol a vysoká úroveň vzdělanosti přinesla městu přezdívku Hanácké Atény. [25]

Střední a vyšší odborné školství

Gymnázia

Justiční akademie

Konzervatoře

Střední školy a Vyšší odborné školy

Ostatní

Sport

Zimní stadion
  • Atletický klub Kroměříž – atletika[26]
  • HK Kroměříž – hokejový klub
  • SK Hanácká Slavia Kroměříž – fotbalový klub, působící na stadionu na Obvodové ulici
  • TJ SLAVIA Kroměříž – jednota sdružující 8 oddílů (basketbal, judo, karate, kuželky, moderní gymnastika rekreační sport, stolní tenis, šachy; šachový oddíl hraje od sezóny 2019/2020 Extraligu ČR)
    • TJ Slavia Kroměříž – basketbalový oddíl
  • TJ Sokol Kroměříž[27] - nejslavnější je mužský volejbalový oddíl, který se za první republiky třikrát stal mistrem Československa (1929, 1932, 1936).

Zaniklá sportoviště

  • Velodrom – cyklistická dráha v místech zvaných na Rejdišti

Zaniklé fotbalové kluby

Části města a sídliště

Sídliště rodinných domů Barbořina (podle nedalekého zalesněného kopce, německy Barbaraberg[28] – vrch sv. Barbory), převážně panelová sídliště Slovan, Zachar a Oskol (těmto třem odpovídají i názvy tří základních škol), Horní Zahrady, Dolní Zahrady, Zámoraví.

Na základě prozatímního obecního řádu z roku 1849, který nařizoval, že všechny předměstské obce mají být sloučeny s městy v jedinou obec, došlo roku 1853 k připojení poddanských dědin Bělidla, Novosady, Štěchovice a výše zmiňovaná Oskol.[29] Židovské město bylo připojeno k městu již roku 1851. Bylo od města oddělené separační zdí a nacházelo se mezi dnešními ulicemi Tylova a Moravcova. V Moravcové ulici dosud stojí budova tzv. židovské radnice, která je jedinou významnou dochovanou památkou někdejšího židovského města. V roce 1858 byla zrušena katastrální území těchto sídel Bělidla, Novosady, Oskol, Za Kovářskou branou, Sladovna, Štěchovice a Židovská obec.

Členění města

Katastrální území Kroměříže

Kroměříž se dělí na 10 částí na 11 katastrálních územích (údaje k roku 2011):[30]

  • Bílany – k. ú. Bílany (připojeny 1976; 107 domů, 306 obyvatel)
  • Drahlov – k. ú. Drahlov u Jarohněvic (připojeny 1986; 53 domů, 139 obyvatel)
  • Hradisko – k. ú. Hradisko (připojeny 1986; 89 domů, 223 obyvatel)
  • Kotojedy – k. ú. Kotojedy (připojeny 1960; 79 domů, 212 obyvatel)
  • Kroměříž – k. ú. Kroměříž (3 812 domů, 25 472 obyvatel)
  • Postoupky – k. ú. Miňůvky a Postoupky (připojeny 1986; 219 domů, 573 obyvatel)
  • Těšnovice – k. ú. Těšnovice (připojeny 1986; 147 domů, 401 obyvatel)
  • Trávník – k. ú. Trávník (připojeny 1986; 177 domů, 492 obyvatel)
  • Vážany – k. ú. Vážany u Kroměříže (připojeny 1960; 326 domů, 1 177 obyvatel)
  • Zlámanka – k. ú. Zlámanka (připojeny 1986; 69 domů, 159 obyvatel)

V letech 1986–1990 byly součástí města také obce Jarohněvice a Skaštice, v letech 1986–2000 i Šelešovice.[31]

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Kroměříž a Správní obvod obce s rozšířenou působností Kroměříž.

Kroměříž byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kroměříž ale stále existuje a skládá se ze 79 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 46 obcí.

Osobnosti

  • Lutold z Kroměříže († po roce 1329), slezský duchovní a zvolený, ale nepotvrzený biskup vratislavský
  • Jan Milíč z Kroměříže (mezi 1320 a 1325–1374), kazatel (narozen pravděpodobně v Kroměříži nebo v Tečovicích)
  • Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle (1540/1543–1614), polský a český historik, heraldik a genealog
  • Mikuláš František Faber (?–1673), český duchovní a hudební skladatel, zemřel v Kroměříži
  • Pavel Josef Vejvanovský (1639/1640–1693), barokní hudební skladatel
  • Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704), česko-rakouský barokní hudební skladatel německé národnosti
  • Jan Cantius Solik (?–1739), františkán, cestovatel a autor průvodce pro poutníky do Svaté země
  • Adolf Jiří Groll (1682–1743), generální představený piaristů v Římě, biskup v Győru
  • Jakub Josef Římař (1682–1755), františkánský misionář, cestovatel, znalec Egypta
  • Edmund Pascha (1714–1772), kazatel, varhaník a hudební skladatel
  • Gandolf Blaník (před rokem 1715–1779), kazatel, kvardián kroměřížských františkánů, zemřel v Kroměříži
  • Karel Josef Adolf (1715–1771), český malíř, restaurátor a komorník ve službách olomouckých biskupů, zemřel v Kroměříži
  • Jan Václav Prchal (1744–1811), barokní sochař, narozen v Kroměříži
  • Václav Jan Frierenberger (1759–1823), generál z období napoleonských válek, zemřel v Kroměříži
  • Antonín Hirnle (1759–1824), římskokatolický duchovní, arcibiskupský kancléř v Praze, syn sochaře Františka Hirnleho
  • Tomáš Josef Povondra (1786–1832), piarista, katolický kněz, narozen v Kroměříži
  • Alois Wehrle (1791–1835), profesor chemie, hutnictví, metalurgie a mineralogie, narozen v Kroměříži
  • Ferdinand Laurencin (1819–1890), hudební skladatel a kritik publikující pod pseudonymem Philokales, narozen v Kroměříži
  • Ferdinand Urbánek (1821–1887), cukrovarnický podnikatel, politik a organizátor kulturního života, narozen v Kroměříži
  • Karel Leopold Klaudy (1822–1894), pedagog, politik, starosta Prahy a advokát
  • Emanuel Baumgarten (1828–1908), spisovatel, novinář, básník, politik, narozen v Kroměříži
  • Vilibald Mildschuh (1834–1896), právník a komunální politik, poslanec zemského sněmu
  • Ferdinand Stolička (narozen v myslivně Zámeček u Kroměříže) (1838–1874), cestovatel, geolog, přírodovědec, první Čech v Himálaji
  • Maximilián Mayer-Wallerstein-Ahrdorff (1845–1928), katolický kněz a básník, narozen v Kroměříži
  • Antonín Hulka (1849–1910), notář, politik a poslanec Moravského zemského sněmu
  • Jan Kratzl (1854–1925), lesní inženýr, geodet a politik
  • Max Grünfeld (1856–1933), německy píšící židovský spisovatel a pedagog, narozen v Kroměříži
  • František Norbert Drápalík (1861–1920), opat kanonie premonstrátů v Nové Říši
  • Max Švabinský (1873–1962), malíř a rytec, narozen v Kroměříži v Jánské ulici
  • Otakar Pinsker (1873–1935), novinář, redaktor a publicista
  • Vilibald Mildschuh (1878–1939), národohospodář, statistik, profesor na české právnické fakultě UK, narozen v Kroměříži
  • Max Spielmann (1881–1970), architekt
  • Amálie Pouchlá (1881–1964), česká politička a feministka, první vykonavatelka úřadu náměstkyně starosty města v historii Československa
  • Hermann Pokorny (1882–1960), kryptolog rakousko-uherské armády, narozen v Kroměříži
  • Václav Talich (1883–1961), dirigent
  • Richard Sicha (1883–1963), český spisovatel, bojovník za samostatnost Československého státu
  • Rudolf Kroutil (1884–1964), divizní generál, důstojník Československých legií v Rusku, významný funkcionář kroměřížské kopané
  • Jan Rypka (1886–1968), orientalista, překladatel z perštiny a turečtiny
  • Třasoň, Eugen (1886–1950), dirigent, sbormistr pěveckého spolku Moravan a pedagog
  • Robert Land (1887–1942), vlastním jménem Robert Liebmann, filmový režisér, narozen v Kroměříži, zpopularizoval slavné herečky Marlene Dietrich a Lilian Harvey
  • Sylvestr Harna (1890–1948), legionářský výtvarník, sochař a pedagog
  • Josef Friedrich (1890–1968), český esperantista, železniční poradce v Košicích, člen výboru a prezident Československého esperantistického sdružení
  • Rudolf Jílovský (1890–1954), kabaretiér, zpěvák, šansoniér, herec a redaktor
  • Jaroslav Vyplel (1890–1969), učitel, básník a překladatel
  • Antonín Moudrý (1892–1948), architekt
  • Milena Ivšínová (1893–1959), spisovatelka
  • Alois Hložek (1893–1961), český a československý voják a politik
  • Augustin Krist (1894–1964), československý mezinárodní fotbalový rozhodčí
  • Ludvík Svoboda (1895–1979), generál a prezident ČSSR, žil v domě v ulici Generála Svobody
  • Ludvík Nábělek (1896–1982), lékař a protifašistický bojovník
  • Marie Glabazňová (1896–1980), spisovatelka, učitelka a katolická básnířka
  • Hynek Baťa (1898–1968), český koželuh a ředitel Baťových závodů
  • Bedřich Spáčil (1898–1974), profesor finančního práva
  • Jindřich Spáčil (1899–1978), učitel, spisovatel a amatérský archeolog
  • Martin Miller (1899–1969), britský filmový herec židovského původu, narozen v Kroměříži
  • Eduard Žáček (1899–1973), funkcionalistický architekt
  • Karel Minář (1901–1973), malíř, grafik, ilustrátor, sochař a profesor AVU v Praze
  • Josef Silný (1902–1981), fotbalista, narozen v Kroměříži
  • Jaromír Berák (1902–1964), právník, politik Československé strany lidové, narozen v Kroměříži
  • Josef Jedlička (1904–1993), český houslista, profesor hry na housle na konzervatoři v Brně
  • Olga Barényi (1905–1978), spisovatelka, píšící do roku 1945 česky a poté v rakouském a německém exilu německy
  • Jaromír Tomeček (1906–1997), spisovatel děl s převážně přírodní tematikou
  • Oldřich Králík (1907–1975), literární historik, textolog, kritik, editor a pedagog
  • František Kožík (1909–1997), spisovatel, autor vzpomínkové knihy Moje Kroměříž (1995), která popisuje jeho dětství, které v letech 1913–1925 v Kroměříži strávil
  • Miloslav Veselský (1910–1913), český politik, poslanec Moravského zemského sněmu a v letech 1910 – 1913 starosta Kroměříže
  • Alexej Čepička (1910–1990), komunistický politik, jeden z architektů projektu likvidace katolické církve v Československu
  • Otmar Riedl (1914–1994), voják, příslušník československé zahraniční armády a příslušník výsadku Benjamin
  • Walter Staffa (1917–2011), německý lékař a sudetoněmecký funkcionář
  • René Zahradník (1920–1994), politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace
  • Erich Hubala (1920–1994), historik, profesor dějin umění na univerzitě ve Würzburgu, narozen v Kroměříži
  • Eduard Šabatka (1921–2007), fotbalista a lední hokejista
  • Alois Poledňák (1922–1984), komunistický politik, ředitel Československého státního filmu v šedesátých letech
  • Jaroslav Koutecký (1922–2005), profesor, fyzikální chemik
  • Zora Rozsypalová (1922–2010), česká divadelní a filmová herečka
  • Jaroslav Pinkava (1922–1999), historik a spisovatel
  • Karel Prager[32][33] (1923–2001), architekt (Nová scéna ND, Federální shromáždění aj.), narozen v Kroměříži
  • Igor Němec (1924–2005), bohemista a slavista, narozen v Kroměříži
  • Miloš Macourek (1926–2002), básník, dramatik, autor pohádkových próz a filmový scenárista, narozen v Kroměříži
  • Jaroslav Frydrych (1928–1982), akademický malíř, narozen v Kroměříži
  • Josef Karlík (1928–2009), herec
  • Josef Veselý (1929–2010), český katolický kněz, básník, novinář, spisovatel a politický vězeň komunistického režimu
  • Jaroslav Válek (1932–1982), redaktor, herec, humorista a komik známý jako „Smutný muž“
  • Miloš Smetana (1932–2009), scenárista a dramaturg, narozen v Kroměříži
  • Stanislav Kratochvíl (* 1932), psycholog, autor několika knih, vedoucí oddělení klinické psychologie Psychiatrické léčebny v Kroměříži
  • Bořivoj Navrátil (1933–2011), herec, narozen v Kroměříži
  • Jaroslav Bořuta (1934–1998), český hokejový útočník
  • Ivan Dřímal (1936–2016), moravský politik, narozen v Kroměříži
  • Arne Linka (1938–1999), profesor, skladatel, hudební vědec a teoretik
  • Jana Andresíková (1941–2020), herečka narozená v Kroměříži
  • Zdenka Švarcová (1942), česká japanoložka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka z japonštiny
  • Milan Pitlach (* 1943), český architekt a fotograf žijící v Německu
  • Věra Vlčková (1944–1989), divadelní a filmová česká herečka
  • Karel Kryl (1944–1994), zpěvák, písničkář, básník a grafik, narozen v Kroměříži
  • Boris Krajný (* 1944), klavírista, narozen v Kroměříži
  • Jiří Vrána (1947–2006), český hudebník a hudební skladatel
  • Radomír Malý (* 1947), historik, novinář, politik a vysokoškolský pedagog, narozen v Kroměříži
  • Karel Mišurec (* 1949), český divadelní herec
  • Stanislav Hubík (* 1949), český filosof komunikace, sociolog a marxistický teoretik, vysokoškolský pedagog
  • Jiří Malenovský (* 1950), český právník, univerzitní profesor a soudce
  • Petr Uličný (* 1950), fotbalista a později fotbalový trenér, narozen v Kroměříži
  • Karel Čermák (1951–2013), český plavec a zakladatel TJ PS Kroměříž
  • Zdeněk Junák (* 1951), herec, narozen v Kroměříži
  • Pavel Svoboda, (1953) český politik
  • Jiří Růžička (* 1953), jazzový klavírista
  • Miloš Černoušek (* 1954), herec známý pod uměleckým pseudonymem Cyril Drozda
  • Stanislav Hložek (* 1954), popový zpěvák, narozen v Kroměříži
  • Miloš Malý (* 1954), český politik, narozen v Kroměříži
  • Naděžda Rozehnalová (* 1955), právnička a vysokoškolská učitelka, narozena v Kroměříži
  • Mirek Sova (* 1956), kytarista, narozen v Kroměříži
  • Michal Peprník (* 1960), amerikanista a profesor americké literatury
  • Zdenek Plachý (1961–2018), český hudební skladatel a divadelní a televizní režisér
  • Radek Bajgar (* 1962), český publicista, producent, scenárista a režisér, původním povoláním lékař
  • Michaela Šojdrová (* 1963), česká politička
  • Antonín Tesař (*1963), český fotograf
  • Pavel Štercl (* 1966), český a československý vodní slalomář a kanoista
  • Petr Štercl (* 1966), český a československý vodní slalomář a kanoista
  • Jiří Pokorný (* 1967), český divadelní režisér a dramatik
  • Olga Sehnalová (* 1968), lékařka a sociálně-demokratická politička
  • Pavel Hapal (* 1969), fotbalista, narozen v Kroměříži
  • Pavel Novotný (* 1973), fotbalista, narozen v Kroměříži
  • Michal Malacka (* 1973), český právník a vysokoškolský učitel
  • Radek Vondráček (* 1973), český politik
  • Markéta Pilátová (* 1973), česká spisovatelka, hispanistka a novinářka
  • Ondřej Císař (* 1974), český sociolog a politolog
  • Paula Wild (* 1974), bývalá česká modelka a pornoherečka
  • Tomáš Netopil (* 1975), houslista a dirigent, narozen v Kroměříži
  • Renata Berková (* 1975), česká triatlonistka, olympionička
  • Patrik Vrbovský aka Rytmus (* 1977), zpěvák-rapper, narozen v Kroměříži
  • Andrea Tögel Kalivodová (* 1977), česká operní pěvkyně-mezzosopranistka
  • Bohumil Kartous (* 1977), český politický aktivista, vysokoškolský pedagog a publicista
  • Jakub Uličník (* 1982), divadelní herec a člen skupiny All X, narozen v Kroměříži
  • Kazma Kazmitch (* 1985), internetový bavič
  • Zdeněk Klesnil (* 1986), bývalý český fotbalový útočník
  • Václav Ondřejka (* 1988), český fotbalový útočník
  • Barbora Silná (* 1989), rakouská krasobruslařka, narozená v Kroměříži
  • Ondřej Soldán (* 1991), český muzikant a básník
  • Gabriela Gunčíková (* 1993), zpěvačka narozena v Kroměříži
  • Stanislav Vávra (* 1993), český fotbalový útočník
  • David Klammert (* 1994), český zápasník–judista
  • Štěpán Gajdoš (* 1997), český režisér, scenárista a herec

Studenti a učitelé

Související informace naleznete také v článku Významní žáci a učitelé Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži.

Studenti

Učitelé

Cihelna

Prostor bývalé cihelny ve Vážanech v roce 2020

V obci bývala cihelna, v níž byla těžba ukončena v roce 1996.[36] Později se cihelna stala zdrojem kontroverze a protestů obyvatel z důvodu možného zavážení (rekultivaci) místa teplárenským popílkem Otosanem.[37]

Partnerská města

Galerie

  • Velké náměstí

    Velké náměstí

  • Domy na Velkém náměstí ve stylu secese a historismu

    Domy na Velkém náměstí ve stylu secese a historismu

  • Mariánský sloup s fontánou

    Mariánský sloup s fontánou

  • Pohled ze zámecké věže na Chrám sv. Mořice, Arcibiskupské gymnázium a Mlýnskou bránu

    Pohled ze zámecké věže na Chrám sv. Mořice, Arcibiskupské gymnázium a Mlýnskou bránu

  • Pohled na zámek ze Sněmovního náměstí

    Pohled na zámek ze Sněmovního náměstí

  • Nádvoří zámku

    Nádvoří zámku

  • Podzámecká zahrada
  • Pohled na zámek z Podzámecké zahrady

    Pohled na zámek z Podzámecké zahrady

  • Květná zahrada s Rotundou

    Květná zahrada s Rotundou

  • Kolonáda v Květné zahradě

    Kolonáda v Květné zahradě

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 651. 
  5. http://kromerizsky.denik.cz/kultura_region/v-kromerizi-obnovili-festival-vojenskych-hudeb-.html
  6. http://www.forfest.cz/cil_cz.htm
  7. Archivovaná kopie. www.vukrom.cz [online]. [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-13. 
  8. Srovnej Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. S. 401.
  9. BĚLIČ, Jaromír. Dolská nářečí. Praha: ČSAV, 1954. S. 7.
  10. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 454, 455.
  11. Archivovaná kopie. islamcz.cz [online]. [cit. 2012-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 
  12. PEŘINKA, František Václav. Dějiny města Kroměříže. Díl 1., Obsahuje dobu po rok 1620. Kroměříž: Obecní rada, 1913. S. 7. 
  13. Archivovaná kopie. www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23. 
  14. FIŠER, Zdeněk. Tři dny, které otřásly Kroměříží příběh setkání ruského cara a rakouského císaře v srpnu 1885. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1994. 120 s. 
  15. Zastupitelstva obcí 2014 > Jmenné seznamy a základní přehledy > Zvolení zastupitelé dle abecedy - výběr územních celků > Okres Kroměříž - výběr obce > Obec Kroměříž - výběr kandidátní listiny > Všechny kandidátní listiny [online]. volby.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  16. Novým starostou Kroměříže byl zvolen Jaroslav Němec [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. 
  17. Starostou Kroměříže byl opět zvolen Jaroslav Němec (Nezávislí) [online]. Město Kroměříž [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  18. Kroměříž [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  19. http://www.mojekromeriz.cz/magazin/clanek/seznam-vsech-filmu-natocenych-v-kromerizi, 7. 2. 2015
  20. http://www.csfd.cz/tvurce/4990-aleksandar-petrovic/
  21. DIVIAKOVÁ, Nikol. V Kroměříži se budou natáčet záběry do seriálu o Mattonim. Kroměřížský deník.cz [online]. 2015-02-23 [cit. 2015-02-23]. Dostupné online. 
  22. Filmaře přitahuje nejvíce zámek v Kroměříži
  23. http://www.cetnickehumoresky.cz/13-o-treti-rade-cetnickych-humoresek/ O třetí řadě Četnických humoresek
  24. Záložka Města natočená. www.sumnamesta.cz [online]. [cit. 2012-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-11. 
  25. Český poklad skrývají hanácké Athény, idnes.cz, 18. srpna 2005
  26. Atletický klub Kroměříž
  27. TJ Sokol Kroměříž
  28. Schenklova mapa Moravy – Přerovský kraj [1841–1845], dostupné online: http://mapy.vugtk.cz/schenkl/sheets.php?rs=2&lg=cze&id=05&print=P%C5%99erovsk%C3%BD%20kraj Archivováno 4. 4. 2016 na Wayback Machine
  29. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 3.díl Kolí-Mi. Praha: LIBRI, 2002. 952 s. ISBN 80-85983-15-X. Kapitola Kroměříž, s. 204–220. 
  30. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  31. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 202, 473 a 517.
  32. http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&id=1473&type=arch
  33. http://www.ct24.cz/regionalni/brno/121571-kromeriz-usporadala-vystavu-rodakovi-architektovi-nove-sceny/
  34. J.V.PŘEMYSL. @JV_Premysl [online]. 2019T0:02 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  35. http://www.bigband.cz/main.php?lng=cz&section=1
  36. https://www.mesto-kromeriz.cz/aktuality/tiskove-zpravy/vazanska-cihelna-nedovolenym-materialem-zavazena-neni-rika-bansky-urad/
  37. https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/kromeriz-vazany-cihelna-zavazeni-hriste-spory.A180718_415188_zlin-zpravy_ras

Literatura

  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s.  Dostupné také online.
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl druhý, Část čtvrtá / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1949. 798 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kroměříž na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Kroměříž v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Slovníkové heslo Kroměříž ve Wikislovníku
  • Oficiální stránky
  • Kroměříž v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
  • Kroměříž – plynutí času. Pořad z cyklu České televize Národní klenoty. Dostupné online. (23. 4. 2012, 26 minut)
  • Kroměřížan, nezávislý internetový list
  • Týdeník Kroměřížska, tradiční okresní týdeník (za socialismu Kroměřížská Jiskra
  • http://www.kromeriz.eu/ – oficiální turistický portál Kroměříže
  • Moje Kroměříž – přehled společenských a sportovních akcí na Kroměřížsku
  • Julius Chodníček: Kroměříž v hradbách
  • Prohlídka Kroměříže z pohledu dronu (Dronvision.cz, 2016)
Části města Kroměříž
Části obce
Ostatní
Železniční stanice a zastávky v Kroměříži
Kotojedy • Kroměříž • Kroměříž-Oskol • Postoupky
viz též: trať Kojetín – Valašské Meziříčítrať Kroměříž–Zborovice
Města, městys a obce okresu Kroměříž
Bařice-Velké Těšany • Bezměrov • Blazice • Bořenovice • Brusné • Břest • Bystřice pod Hostýnem • Cetechovice • Dřínov • Holešov • Honětice • Horní Lapač • Hoštice • Hulín • Chomýž • Chropyně • Chvalčov • Chvalnov-Lísky • Jankovice • Jarohněvice • Karolín • Komárno • Koryčany • Kostelany • Kostelec u Holešova • Kroměříž • Kunkovice • Kurovice • Kvasice • Kyselovice • Lechotice • Litenčice • Loukov • Lubná • Ludslavice • Lutopecny • Martinice • Míškovice • Morkovice-Slížany • Mrlínek • Němčice • Nítkovice • Nová Dědina • Osíčko • Pacetluky • Pačlavice • Počenice-Tetětice • Podhradní Lhota • Prasklice • Pravčice • Prusinovice • Přílepy • Rajnochovice • Rataje • Roštění • Roštín • Rusava • Rymice • Skaštice • Slavkov pod Hostýnem • Soběsuky • Střílky • Střížovice • Sulimov • Šelešovice • Troubky-Zdislavice • Třebětice • Uhřice • Věžky • Vítonice • Vrbka • Zahnašovice • Záříčí • Zástřizly • Zborovice • Zdounky • Zlobice • Žalkovice • Žeranovice
legenda: město, městys .
Autoritní data Editovat na Wikidatech